Sbírka dvaceti ranných vesměs hororových povídek, které většinou nejdříve vyšly v časopisech (především pak pánských), až po té pronikly do této sbírky. První z řady, první z řady tří, které King chystal vydat z těch, co byly uvedeny v magazínech. Povídky pouští hrůzu ze všech možných koutů, do kterých se vám nechce chodit ani za světla, natož pak za tmy. Ať už je to stará podivně prázdná vesnice, sklepení staré prádelny, nekonečné lány kukuřice, potemnělá ulička nebo snad římsa na obzvláště vysokém mrakodrapu. V temnotě tam na vás mohou čekat různá překvapení, a ani jedno se vám nebude líbit. Určitě byste se nechtěli potkat s krysou velkou jak tele, s maličkou holčičkou, co vám chce dát pusu na dobrou noc, abyste už nikdy nemohli spát, s dávno mrtvými lidmi, kteří náhle mají tak velký zájem o vaší společnost nebo podezřele oživlým mandlem, jež se nedá zastavit.

Vaši strážní andělé si dávají někde dvacet a nebo prostě už je to přestalo bavit hlídat vás v temných koutech, kam nemáte chodit, když vám to říkali už několikrát. Pojďte se tedy podívat, co všechno vás může potkat, když si nedáte dobrý pozor.

Prokletí jeruzalémské  V první povídce někteří členové starého rodu předávají zápisky z dopisů a deníků několika lidí, kteří žili v jednom starém domě na kopci poblíž prokleté vesnice Jeruzalem´s Lot. I přesto se poslední majitel toho domu nepoučil a do vesnice se vydal i on. Co tam asi objeví? Nalistujte poslední stránky a potvrďte si očekávané... (Jerusalem's Lot) 
Noční směna  V první povídce nazvané zavede studenta Halla do party chlápků vedené nepříjemným předákem, kteří v úmorném vedru horkých červencových nocí vezmou navíc přesčas. Na noční směnu se tak vydávají do sklepení staré textilky, aby tam objevili něco, co ještě nikdy neviděli. Zalezte do temných hlubin staré textilky, a pozor, koušou. (Graveyard Shift)
Noční příboj  S třetí povídkou se skupinka mladých lidí vrací na pláž spolu s nočním vánkem, který roznáší kouř a smrad ze spáleného těla. Bojují tak se zákeřnou A6 a nikdo z nich neví, kdo podlehne a kdo dřív. Vsadíte si na ně? Pozorujte tiše z povzdálí, kdo bude další... (Night Surf)
Jsem brána  Ve čtvrté povídce objeví bývalý astronaut nečekaný a velmi nepříjemný subjekt. Pozůstatek výpravy k Venuši se rád podívá do jiných světů a najde si prostředníka. Chcete vidět taky? Nahlédněte na náš svět jinýma očima, dřív než bude pozdě... (I'm the Doorway)
Šroťák  S pátou povídkou by měl strážník Hunton hodně rychle utíkat. Může ho totiž dohonit, který jako náhle oživlý stroj rozsévá smrt na každém rohu. Zavřete raději spolu s ním za sebou dveře a rychle se schovejte... (The Mangler)
Kostlivec  Mladý Lester by se taky rád schoval, před svou hlavou. Jenže neví kam. Může se ukrýt i ve skříni, ale tam by si měl dávat pozor na podivné stvoření. Kostlivec v šesté povídce má lidi moc rád. Nebo se radši podíváte jinam? (The Boogeyman)
Šedá hmota  Sedmá povídka vezme Henryho na návštěvu do uzavřeného bytu, který obývá muž, otec, šedá hmota, a syn Timmy. Ale je tam jen jeden a jeden. Který je který zjístíte, když nakouknete špehýrkou ve dveřích... (Grey Matter)
Bojiště  S osmou povídkou se John dostane doprostřed palby docela maličké armády. Maličcí vojáčci jsou však velmi zarputilí a jen tak se něčeho či někoho nezaleknou. Zvolte si správnou stranu barikády... (Battleground)
Náklaďáky  Řidič malého auta nikdy nevěřil, že by jeho vozidlo mohlo mít mozek. Jak jinak by si vysvětlil chování jiných jeho spolustrojů a přitom nepřišel o život. Svoje možnosti musí zvážit v deváté povídce, aby v závěru zjistil nemilou skutečnost.  si Zajeďte si k němu na svačinku do bistra a už se nikdy nevrátíte.... (Trucks)
Mrtví se někdy vracejí  Učitel Jim má svou třídu rád, ale někteří studenti sem už očividně nepatří. Už dlouho ne. Minulost číhá za každým rohem či v každém podjezdu a v desáté povídce se o tom může přesvědčit na vlastní kůži. Podaří se Jimovi uzavřít staré rány? Poodhalte roušku tajemství temné minulosti... (Sometimes They Come Back)
Jahodové jaro  Studentská léta jsou pro leckoho vzpomínkou na období lásek a užívání si života. Na pozemcích kampusu za mlžných rán se však může potulovat někdo, kdo zkazí idylku bezstarostného života a zvláště v neobvyklých obdobích, jako je v jedenácté povídce zmíněné jahodové jaro, využít neviditelnosti prostředí. Přejděte  přes můstek s někým, komu opravdu věříte, a odhalte jeho pravou tvář... (Strawberry Spring)
Římsa  S dvanáctou povídkou statečný a odhodlaný trenér tenisu Stan vstoupí na úzkou římsu ve 43. patře a šlápne si na dno svých sil. Ale každý dům má jen čtyři stěny. Podaří se mu dojít až na konec? Koukněte se za roh, jestli už nejde vaše smrt naproti vám... (The Ledge)
Trávníkář  Harold má svůj dům a svůj trávník. Nikdy ho neseká, najímá si na to lidi. Ten poslední, co přijde, je ale nějaký divný. Ve třinácté povídce se Harold přesvědčí, že někdo se živí masem, někdo trávou, někdo... Vezměte Harolda rychle pryč, než bude pozdě.... (The Lawnmower Man)
Nekuřáci, a.s. Morrison je velmi silný kuřák. Když potká svého spolužáka ze školy, jeho návyk se mu sice zoškliví, ale stále ho provází. Až firma Nekuřáci, a.s. mu ve čtrnácté povídce poradí, jak s tímto nešvarem skončit. Dokáže Morrison zahodit poslední cigaretu a co na to jeho žena? Mrkněte skrz okénko dovnitř a radši zahoďte zapalovač. (Quitters, inc.)
Já vím, co potřebuješ,  tvrdí ve stejnojmenné patnácté povídce nenápadný Ed své nové dívce Beth. Opravdu je on tím pravým nebo toho ví až příliš? Zkuste Beth varovat včas... (I know What You Need)
Děti kukuřice  Burt a Vicki chtějí zachránit své rozhádané manželství, ale nevybrali si na to zrovna dobré místo. Nej městečko Gatlin skrývá v lánech kukuřice svého boha a v šestnácté povídce pomůže těm dvěma navždy vyřešit jejich manželskou krizi.  Sledujte poctivě každý řádek, kam až Burt proběhne brázdami... (Children of the Corn)
Poslední příčka žebříku  Larry s nostalgií vzpomíná v sedmnácté povídce na svou mladší sestru Kitty, která spáchala sebevraždu. Vždycky uměla skákat, jakoby létala, a vždycky věděla, že tam dole bude to seno. Jenže naposled už nebyl Larry na místě, aby jí pomohl. Kitty mu napsala svůj list na rozloučenou. Přečtěte si ho a pomozte Larrymu najít rozhřešení.... (The Last Rung of the Ladder)
Muž, který miloval květiny  Lidé se na něj dívají s milým úsměvem a on jim ho opětuje. Mladík zářící láskou a jarem si lehce tanečním krokem vykračuje vstříc své milé s kyticí květin. V osmnácté povídce v té temné uličce však příliš dobře nevidí, zda-li ta dívka je jeho vyvolená nebo si ji spletl. Snad když trochu zakřičí, dokáže ji lépe poznat. Jestli jste napnutí, kdo se skrývá za kyticí růží, vejděte  potichu za ním... (The Man Who Loved Flowers)
Na dobrou noc  Devátenáctá povídka by mohla Bottha a Tookeyho možná trochu v tom zimním počasí uspat, ale cestující Lumley jim to nedovolí. Vytáhne je do zimy a hledá svou ztracenou rodinu. Na odbočce do Jeruzalem´s Lotu však málokdo najde cestu zpět. Pokud se nebojíte, jeďte s nimi na výpravu pro polibek na dobrou noc... (One for the Road)
Žena v pokoji  Závěr sbírky s dvacátou povídkou uzavírá i poslední kapitolu v životě ženy, matky dvou synů, Johnyho a Kena. Jeden z nich však své milované mámě přeci jen pomůže trochu víc, než ten druhý. Pootevřete víčko lahvičky a nechte vzít osud do těch správných rukou... (The Woman in the Room)

Inormace o knize:

Poznámka:

Osm povídek bylo r. 1992 vydáno v samostatné malé sbírce (pouze v ČR) pod názvem jedné z nich - Mrtví se někdy vracejí. O rok později pak o něco větší  výběr udělalo i Slovensko, vydalo sbírku pod názvem Nočná zmena, ale opět nebyla kompletní.

Kompletní sbírka od Mustangu vyšla roku 1996, následně byla znovu vydána nakladatelstvím Beta roku 2009 v rozsahu 352 stran v překladu Pavla Medka a Ivana Němečka s obálkou Petra Bauera. Znovu vyšla v r. 2018 v brožovaném vydání s obálkou Jan Gemrota a Robina Brichty.

První ze tří, první ze sbírek povídek, které King napsal. Povídky, z nichž praktická většina vyšla v časopisech především pro pány. Deset let práce se vyplatilo, jsou mezi nimi velmi zdařilé kousky. Noční směna je navíc první knihou, ke které napsal King předmluvu, která mu byla vydána. Na můj vkus je trochu moc dlouhá, ne zase tak zajímavá, ale dá se to. Když si ji nepřečtete, nic se nestane.
Sbírka vznikala pod původním názvem Night Moves - Noční dění.

Sbírka byla celkem 3x nominována, a to v roce 1979 na cenu Balrog Awards v kat. Collection/Anthology, na cenu Locus Awards v kat. Single Author Collection a na cenu World Fantasy Awards v kat. Collection/Anthology. Hlavní cenu pak získala roku 1980  v již nominované Balrog Awards.

Zajímavé byly překlady v zahraničí. Např. ve Francii. Sbírka povídek Noční směna  (Night Shit) byla vydána pod názvem Danse Macabre (1978). Což po té, co vyšla kniha se skutečným názvem Danse Macabre  vyvolalo zmatky. Proto byla tato kniha pojmenována Anatomie de l'horreur  (Anatomie hororu) a vyšla ve dvou dílech. V Holandsku nazvali sbírku Satans Kinderen (en andere Verhalen),  tedy Satanovy děti a další povídky. Albánská nebo itaálská verze pak vyšla pod stejným názvem jako naše uměle vytvořená sbírka Mrtví se někdy vracejí, ale na rozdíl od české obsahovala všechny povídky. Litevskou verzi si vůbec nedokážu přeložit (v googlu - cha - je překlad jako Posunutý hřbitov, tak nevím).

Velmi povedená sbírka. Jako v každé (a nejen od Kinga) jsou zde silné a slabé povídky, v téhle sbírce však převládají ty lepší. King psal velmi dobře v sedmdesátých letech, i když byl začínající autor. Nebál se psát. Jeho temné stránky vyplouvaly na povrch a povídky, často nejméně oblíbený literární útvar, se povedly. Řada z nich by mohla být základem pro skvělý román a řadu z nich King ukončil tím svým správným "otevřeným" koncem, ať si každý domyslí, co by tak mohlo být dál. Každý si vybere tu svou povídku, z ohlasu čtenářů samozřejmě nejvíce oblíbenými byly ty kapku brutální, ať už jde o Šroták nebo Děti kukuřice či Nekuřáci, a.s. nebo samotná Noční směna. King je sice mistr psychologického profilu postav, ale ty nostalgické povídky či povídky o nějaké situaci, která je v běžném životě asi opravdu hororem, nebo taky ne, každého nevezmou. Žena v pokoji či Poslední příčka žebříku jsou toho příkladem. Přečtete, možná se i zamyslíte (možná) a zapomenete. Ale když půjdete do sklepa a zahlédnete byť i malou myšku, vzpomínka na Noční směnu vám vyskočí ihned. A ta hadice s vodou zůstala sakra zrovna venku nahoře.

Na místě, kde zrovna jsem, je pořád ještě tma a prší. Je to náramně vhodný večer. Něco bych vám chtěl ukázat, něco byste si měli ohmatat. Je to v pokoji nedaleko odsud - vlastně je to hned na následující stránce. Takže co? Jdeme na to?