ze sbírky Noční směna

!! OBSAHUJE SPOILER !!

Bernie vypráví malý útržek ze svého života, o němž neví, kdy skončí, a jak. Je s pár lidmi na pláži u moře, odkud odeznívá poslední kouř ze spáleného muže. Svět ohromila mutace chřipky A6, přezdívané Kapitán Tripl. Nakažení zfialoví, otečou, zemřou. Už asi moc lidí nezbývá, nikdo vlastně nic neví. Bernie, jeho současné děvče Susie, se kterou si příliš nerozumí, Needless, kterého nabrali cestou a pár dalších, našli toho chlapa už v autě vyřízeného. Bylo jasné, že nemá ke konci daleko. Byl fialový, nateklý a tak ho obětovali. Snad mysleli, že je tak bůh ochrání, ale ten chlap, Alvin se jmenoval, umíral na hranici zaživa. Jeho křik však už ani Bernieho nevystrašil, postupně jeho emoce vychladnou, je mu všechno jedno. I neustálý pláč Susie. Nevidí před sebou budoucnost. On a další zatím žijí, všichni prodělali hongkongskou chřipku A2, takže se cítí ochránění. Jenže po krátké chvíli sblížení Bernieho a Susie v plážovém domku se Needless odsune stranou. Je nakažený. Ukáže Berniemu fialové fleky na krku. I on tvrdil, když ho brali, že měl A2. Možná lhal, aby nebyl sám, možná to nic neznamená. Bernie pozoruje velmi vysoký noční příliv a vzpomíná na minulost, na dobu před příchodem A6 z jihovýchodní Asie. Kdo by chtěl být sám?

Povídka vyšla poprvé ve studentském magazínu Ubris na jaře r. 1969, následně pak v srpnu 1974 v pánském magazínu Cavalier.

Povídka byla zfilmována v krátkometrážní podobě (14-30 min) celkem 3x pod názvem Night Surf , a to v r. 2002 (r. Peter Sullivan), r. 2014 (r. Oren Benamor) a r. 2015 v britské produkci (r. Tony Pomfret).

Nevím, jestli noční příboj brát tak úplně jako povídku. Spíš mi to přišlo jako střípek z chystaného románu, nebo myšlenka, která se později stala (nebo měla stát) jednou frakcí v rozsáhlejším útvaru. Jediné, co mi to tedy připomnělo, byl román Svědectví, který byl napsán o několik let později a měl stejnou počínající zápletku. Kapitán Tripl, neboli nějaká superchřipka, prakticky vyhladila lidstvo a nikdo nevěděl, kdo a proč přežil, čím byl chráněný, a jestli to nechytí později. Možná, že King na tuto povídku, či úryvek, později navázal.

Když ten chlap už byl mrtvý a zápach jeho pálícího se těla se rozplynul ve vzduchu, šli jsme zpátky na pláž. Corey měl svoje rádio, takový ten tranzistorák velikosti kufru, co se do něj dává asi tak čtyřicet baterek a taky umí nahrávat a přehrávat pásky. Nedá se říct, že měl zrovna perfektní zvuk, ale zaručeně vyhrával hlasitě. Corey na tom před A6 nebyl špatně, ale takovéhle věcičky se už nenosily. I to obrovské rádio s magneťákem nebylo nic víc než hezky vypadající kousek zralý pro bleší trh.

Kouřili jsme a já jsem pozoroval, jak příboj naráží na břeh a zase se stahuje. Takže Needles má Kapitána Tripla. Takže jsme zase kompletně v reálu. Už byl konec srpna a za chvíli přijde první lezavý záchvat podzimu. Bude na čase se zas někam přestěhovat. Zima. O Vánocích možná budeme všichni mrtví. Budeme někde v něčí předsíni, Coreyho milované rádio s magneťákem bude stát na vršku knihovny plné vejcuců z knih vydaných Reader´s Digestem, na koberci budou slabé paprsky zimního slunce kreslit nesmyslné vzory podle stínů od okenního rámu. Ta vize byla tak reálná, že jsem se až zachvěl. Nikdo by přece v srpnu nemyslel na zimu. Je to něco jako husa, která vám pochoduje po hrobě. Needles se zasmál. "Vidíš? Přece jen na to myslíš."
Co jsem mu měl říct? Vstal jsem. "Kouknu se po Susie."
"Možná jsme poslední lidi na Zemi, Bernie. Myslels někdy na něco takovýho?" V matném světle měsíce vypadal už jako poloviční mrtvola, měl kruhy pod očima a bledé, nehybné prsty jako tužky.