ze sbírky Noční směna

!! OBSAHUJE SPOILER !!

Krátká povídka vás vtáhne na oslavu jara a lásky. Úplně vás pohltí ta jarní nálada, ta lehkovážnost volnosti a všudy přítomnost zamilovanosti, vzpomínek na mládí, štěstí. Jednou ulicí zrovna prochází mladík, symbol toho všeho, prochází a každý člověk, který ho vidí, se cítí krásně a usmívá se. Koupí květiny a vykračuje si dál a každý by chtěl být na jeho místě. Každý by se jím chtěl stát. Do doby, než vstoupí do temné uličky, kam nikdo nevidí. Vyhlíží svou dívku, Normu a moc se na ní těší. Už tam stojí, čeká a on se k ní blíží a volá její jméno. Jenže i v té tmě vidí, že to není jeho dívka Norma a tak ji ubije kladivem. Jako už pětkrát předtím. Pokaždé to je nějaká jiná dívka, ne jeho Norma. Odejde z té tmavé uličky na světlo a dál si kráčí zářící láskou a štěstím.

Povídka byla poprvé vydána v pánském magazínu Gallery v srpnu 1977.

V Čechách vyšla ve stejné sbírce 2x, pokaždé v jiném překladu.

Povídka byla 7x zfilmována (tomu se ani nechce věřit, navíc z toho jednou animovaně), v letech 1996 až 2015, nejen v americké, ale i v briské a kanadské produkci, vždy pod názvem The Man Who Loved Flowers.

Kratičká povídka, která je od začátku tak sladká, že jen blázen by uvěřil, že bude mít stejně sladký konec. Procházející muž vyvolává svou procházkou od začátku jemné svrbění, jemné brnkání na strunu emocí, co se asi stane tam, kam ten muž jde.

Mladík prošel kolem stánku s květinami a zvuk špatných zpráv začal zanikat v dálce. Zaváhal, podíval se přes rameno a rozmyslel si to. Sáhl si do kapsy saka a něco  tam nahmátl. Na chvíli se zatvářil překvapeně, až polekaně, a když vytáhl ruku z kapsy, vrátil se na jeho tvář výraz napjatého očekávání.
Došel zpátky ke květinovému stánku. Usmíval se. Přinese jí nějaké květiny, to jí udělá radost. Rád se díval, jak se její oči vždycky rozzářily překvapením a radostí, kdykoli jí přinesl nějaké překvapení - maličkosti, do bohatství měl daleko.

Měl-li na obleku skvrny od krve, nebudou vidět, alespoň ne v té tmě, ne v té něžné tmě pozdního jara, a ona se nejmenovala Norma, ale on věděl, jak se jmenuje on sám. Jmenuje se...