Noční můry a výjevy 1: Dolanův cadillac (Nightmares & Dreamscapes)
Povídky uveřejněné v této knize jsou první polovinou rozsáhlého povídkového souboru, který v USA vyšel pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Druhou polovinu vydalo nakladatelství Beta pod názvem Pátá čtvrtina.
Od Kinga se jedná o třetí sbírku povídek, po Noční směně (1978) a Skeleton Crew (1985 - v ČR pod názvem Mlha). Sbírka povídek hororových, ať už je to podezřele oživlý a útočný prst v umyvadlové výlevce nebo nějak moc kousající legrační imitace zubů či upíři kam se podíváš. Sbírka, která má být velkou jeskyní se spoustou cestiček a východů, z nichž většina z nich vede do pekla....ale některé i ke slávě. Přečtením těchto povídek ztratíte schopnost spát, budete se bát. Ale King, který dokáže psaním porazit i ďábla, vám zase vrátí vaše sny. Tak pojďte....
Podle Kinga hororová povídka má být něco jako zlý pes ze skládky, který vás kousne, když se k němu přiblížíte moc blízko. Tyhle povídky koušou důkladně, jak už to strach a napětí dokážou, ale autor se vám za to rozhodně nepůjde omlouvat. Správně předpokládá, že právě riziko kousnutí je jedním z důvodů, proč jste si jeho knížku vybrali.
Informace o knize:
Rok vydání v USA: | 1993 | Rok vydání v ČR: | 2004 |
První vydání v USA: | Viking Press | První vydání v ČR: | Beta |
Autor obálky: | Tomáš Kropáček | Překlad: | Ivan Němeček |
Žánr: | horor | Typ: | povídka |
Hl. postava: | Dolan, | Počet stran: | 320 |
Hodnocení čtenářů: | 75% | Zpracování: | pevná/vázaná s přebalem |
Další zpracování: | audiobook, filmy, | Vydání: | vydání |
Poznámka:
Kniha Dolanův cadilac obsahuje 11 povídek (z celkem 24), z nichž k některým je na konci knihy napsán menší komentář od Kinga. Dalších 11 je pak k přečtení ve sbírce Pátá čtvrtina. Z celkového počtu je jasné, že dvě povídky chybí, a to Head Down a Brooklyn August. Ta první byla zveřejněna v prestižním časopise The New Yorker, a tím, že nebyla hororová, tím vyrazila leckomu dech. King ji napsal na podporu svého syna Owena jako hráče bangorské žákovské baseballové ligy, kde i on sám dělal asistenta trenéra. Výtěžek z "baseballové" povídky o baseballu věnoval samozřejmě na podporu této ligy. Povídka vypráví příběh malé venkovské bangorské baseballové ligy, která se stala vítězem národní Malé ligy. Druhá, dvou stránková povídka, je rovněž věnována baseballu. Nyní tedy nahlédněme do zákoutí první jedenáctky:
Dolanův cadillac Dálnice v Nevadské poušti pohřbí luxusní cadillac i s jeho majitelem. Prostě majitel luxusního vozu už někoho sakra naštval, a ten neváhal zasáhnout do stavebních prací... Zahrabejte se pod povrh temného příběhu o sladké pomstě.... (Dolan's Cadilac)
Konec celé patálie Bobby je génius. Objeví ve vodě zvláštní látku, která zabraňuje násilí. Jeho bratr o tom napíše, je spisovatel. Bobby odešle vzorek do sopky blízko Bornea, která v r. 2007 bouchne. Voda má však jeden malý háček, malý postranní efekt... Ponořte se do hlubin a objevte šílené následky malého experimentu... (End of the Whole Mess)
Nechte dítek jíti ke mně Malý Robert má zvláštní nadání. Umí se převtělit v cosi ne moc lidského. Jeho učitelka Emily to uvidí. Přeskočí jí a vezme všech 12 dětí do své třídy, kde s nimi naloží po svém... Pojďte pomoct té ženě v sekci Povídky od ďábla a všeho zlého. (Suffer the Little Children)
Noční letec Americká letiště terorizuje upír s pilotním průkazem. Reportér místního deníku, který si myslí, že je to sériový vrah, tohoto moderního upíra objeví. Upír ke svému létání potřebuje Cessnu. Reportér Dees upíra najde na dalším letišti a zjistí, jak to s ním doopravdy je... Proleťte se s černým pláštěm do útrob letiště a podívejte se pravdě do očí... (The Night Flier)
Taťka Sheridan unese v obchoďáku malého chlapce. Veze ho k Čarodějovi, kde má za dodávku dostat zaplaceno, ale nikdy tam nedojede, protože chlapce si vyzvedne jeho "taťka"... Otevřete střešní okénko a podívejte se, kdo si pro chlapce letí... (Popsy)
Přerůstá vás Skupinka mužů se v Castle Rocku schází u Brownieho. Vypráví si o starém domě, který postavil Joe Newal. Tenhle dům je divný. Kdykoliv někdo zemře, dům začíná sám od sebe růst, přistavovat... Zadívejte se se na kopec a nenechte se přerůst. (It Grows on You)
Zuby Zuby na klíček z obchodu se suvenýry se promění v krvežíznivého dravce. Bill jako obchodní cestující nesnášející letadla se vrací domů. Cestou koupí v jednom malém krámku umělé zuby na kroužku. O něco později vezme stopaře, který se ho pokusí v nastalé písečné bouři zabít. Jestli chcete vědět, jak to dopadne, prokousejte se nekonečnou pouští zpět do malého krámku... (Chattery Teeth)
Věnování Uklízečka Martha se rozhodne porodit děcko i za situace, která není až tak normální. Ví, kdo je otec, ten pravý otec a přesto chlapce vychová. Když je synek dospělý, dostane se jí za to všechno náležitého věnování. Obraťte na první stránku a čtěte... (Dedication)
Prst Z odpadu umyvadla v koupelně vykoukne prst a zaútočí. Howard v odpadu umyvadla objeví prst. Ten je ale nějaký živý a krvelačný. Útočí. Jenže Howard se nemíní vzdát a tohoto vetřelce ve své koupelně prostě nechce. Otočte kohoutkem a nenechte si utéct vskutku originální závěr... (The Moving Finger)
Tenisky Špičky tenisek vykukující zpod dveří kabinky na toaletě neznamenají, že nohy v nich patří živému člověku. A komu tedy? Zvukař John nakonec najde odvahu a ty prokleté dveře záchodku otevře. Zaposlouchejte se do temného příběhu dávno vyhaslého života... (The Sneakers)
Víte, že tam mají pekelně dobrou kapelu? Janis Joplin by na vás už dávno neměla promlouvat z reálu, tím méně vám proslulým chraplákem nabízet účast na koncertě pekelně dobré kapely. Mary a Clark totiž zastaví v podivném městě, kde všichni vypadají jako známé filmové hvězdy a zpěváci. Všichni mají však jedno společné... Šlápněte raději do pedálů, než stačíte pohlédnout do tváře Elvise Pressleyho... (You Know They Got a Hell of a Band?)
Zajímavosti
Sbírka byla v r. 1994 nominována na cenu Locus Awards v kat. Collection (6. místo) a na cenu Horror Writters Association - Bram Stoker Award - kat. Fiction Collection.
Kniha je věnována Thomasi Williamsovi, píšícímu instuktorovi z New Hampshireské univerzity, který je, stejně jako King, držitelem Národní knižní ceny (USA), za dílo The Hair of Harold Roux (Vlasy Harolda Rouxe). Román o složitém bytí spisovatele, román o románu v románě, ke kterému se opakovaně vrací nejen King.
King píše doslovy ke svým dílům, především k povídkám, celkem často. Jedna čtenářka mu skoro provinile sdělila, že tyto doslovy nečte, protože nechce znát podstatu kouzla. King však oponuje, že není kouzelník, ostatně jako většina kouzelníků neříká, že kouzlí a že jejich kouzlo je kouzlo. Je to prostě jen umění odvést pozornost, mít šikovné prsty a pak už jen makat a makat. Takže tím, že občas napíše k nějaké té povídce doslov o tom, jak vznikla či co ji inspirovalo, neprozrazuje žádný trik, ale spíše jen to, jak snadno se dá přijít k nápadu a jak je pak pracné předvést to skutečné kouzlo.
V úvodu knihy se navíc dozvíte, že King byl (a možná ještě je) naprostý důvěřivec ve vše, i ve vyložené pitomosti. Jako mladý mimojiné miloval paperbackové (sešitové) vydání různých krátkých "neuvěřitelných" příběhů, které nosil v zadní kapse kalhot a stále na nich ujížděl. Povídka je těžký literární útvar a moc lidí ji zase nečte, jenže zároveň v době sepsání sbírky, letěly "hubené" romány. Tak co si vybrat. V každé z těch povídek je něco, čemu King opravdu věřil (prst čnící z výlevky). Touhle sbírkou uzavřel trilogii povídek, které už napsal (šuplíkových povídek). Vznikaly od druhé poloviny 70.let a většina z nich byla uveřejněna nejdříve časopisecky (např. v Cavalieru). Ty další, které mají vzniknout, budou už zcela nové.
Názor redakce
Mám Kingovy povídky ráda, Noční směna (Night Shift) mě velice bavila. Skeleton Crew (u nás vyšlo jako Mlha o dost později) je rovněž skvělá. U třetí sbírky už si tak jistá nejsem. Zdaleka mě tak nenadchla. Určitě mě zaujala hned ta první povídka, Dolanův cadillac, občas střípkovitě i jiné, ale spíše kvůli nápadu, ne už tak kvůli zpracování. Hlasovala bych rozhodně ještě pro Zuby a Prst. Možná se tedy v Čechách bojíme jiných věcí a věříme jiným duchům. Horor v paneláku by asi Kinga nenapadl, protože to místo vlastně vůbec nezná. Možná mu tam napíšu :-)
Co mi však všechny povídky spojuje, že základní "červenou linku" povídky prostě King vždy protahuje skrz slovní zásobu. Když se píše o městečku uprostřed bažin, narazíte tam spoustu narážek na plazy, bahno apod. A je úplně jedno, jestli jsou v přírodě, nebo ve vaší hlavě.
A co mě taky fascinuje, jsou ta jména. Snad v každé povídce si přečtete šílená jména, pro neanglicky myslícího čtenáře občas nevyslovitelná na první pokus. Kam na ně King chodí? Smithe byste našli asi jen v jednom románu :-)