Bobbi, spisovatelka píšící westerny a žijící poklidným způsobem na své farmě, jednou v lese zakopla o kus kovu. Poháněna nevysvětlitelnou zvědavostí začala kopat a postupně za pomoci ostatních odhalovat zabořený vesmírný koráb. Obyvatelé lodi "Tommyknockeři" potřebují lidské bytosti pro výrobu energie. Mění fyzicky i psychicky Bobbi i ostatní obyvatele Havenu a nutí je pomocí hrůzných vynálezů ničit všechny, kteří jsou proti nim. Jen Jim Gardener, zvaný Gard, věčně nalitý spisovatel, a Davidův dědeček, hodně starý pán, jsou chráněni kovovou destičkou v hlavě (následek po starém zranění), navíc jim pomáhá láska k Bobbi a malému vnukovi. Ubrání se lidé? Kolik životů bude obětováno, aby vetřelci mohli odletět? Zaleťte si do Havenu podívat se na výsledek souboje dobra a zla...

Informace o knize:

Poznámka: Kniha vyšla zároveň v pevné vazbě, tak i v měkké. 

Sci-fi román napsaný ve stylu čtyřicátých let byl jakousi metaforou k jeho dosavadnímu způsobu života. Bobbi Andersonová objeví loď s mimozemšťany a má možnost získat tolik skvělých věcí a vlastností, výměnou za ztrátu své duše. To nejlepší pro Kinga pak v té době znamenaly drogy a alkohol. Jeho unavený a přestresovaný mozek byl asi opravdu unavený. Později King prohlásil, že to je strašná kniha a že byla tou poslední, kterou psal pod závislostí. Že v sedmiset stránkové knize je ukrytý dobrý, třistapadesáti stránkový román.

King se údajně nechal inspirovat novelou H. P. Lovecrafta Barva kosmu  a zároveň básničkou z dětství, kdy mu Tommyknockeři klepou na dveře, ale on se bojí jim otevřít.

Kritici tehdy Kinga obvinili, že román vůbec nemá původní zápletku, že je to jen přepis sci-fi seriálu z konce 50. let Quatermass and the Pit,  v němž prof. Quatermas při přestavbě mostu v Londýně objeví předmět považovaný za nevybuchlou pumu. Vyklube se z toho však část mimozemské lodi a její technologie, které jen spí, postupně ovlivňují chování lidí, kteří s ní přijdou do styku.

V knize je hodně narážek na jiné Kingovy knihy, např. o "Dílně", místu, kam měli být odvezeni někteří Tommyknockeři, a které kdysi vypálila jistá malá holčička (Žhářka),  nebo o zážitku chlapce Tommyho Jacklina, který kupuje v Derry baterky a myslí si, že má halucinace, když uvidí klauna s balonky, který se na něj šklebí z kanálu (To), nebo se zde objeví Jack Sawyer z Talismanu, David Bright a John Smith, a vůbec celá mrtvá zóna z románu Mrtvá zóna, a další narážky na romány Zhubni, Řbitov zviřátek, Cujo, Srovnáno se zemí, Prokletí Salemu či povídku Balada o kulce. V jednom místě naráží King dokonce sám na sebe: jistá postava mluví o příbězích, které nejsou "plné nepravých příšer, nehýří sprostými slovy jako povídky, které napsal ten chlapík, co žil v Bangoru". Tenhle román je tedy jakousi encyklopedií Kinga :-).

Zmíněná rozhlasová stanice WZON má stejné jméno jako ta, kterou vlastní manželé Kingovi. Obecně je zda několik postav či věcí, které souvisí přímo s Kingem (vč. několika spisovatelů - např. Max Brand (spisovatel westernů), Jay Robert Nash (spisovatel antologií o skutečných zločinech, především z divokého západu apod.), Hannes Bok (autor a ilustrátor sci-fi novel), H.S. Commager (historik), Robertson Davies (populární kanadský spisovatel 20st.), Brian Garfield (spisovatel westernů), Zane Grey (amer. spisovatel westernů), Ernest Haycox (am. spisovatel westernů), Ray Hogan (am. spisovatel westernů), James L' Amour (am. spisovatel westernů, stále vydávaných), Richard Marius (am. akademik, životopisec, spisovatel příběhů z am. občanské války,) ad.)

Román byl v r. 1988 nominován na cenu Locus Awards v kat. Science Fiction Novel (získal 16. místo).

Ve Velké Británii vyšla v r. 2018 limitovaná edice v třídílné ilustrované verzi vázaných svazků uložených ve vkládací krabičku v počtu 1 000 ks. Knihy obsahuje vskutku ojedinělé ilustrace kreslíře Daniele Serry.

Kniha byla v r. 1993 převedena pod stejným názvem The Tommyknockers  (Monstrum) do TV minisérie v režii Johna Powera. V hlavních rolích se objevili Jimmy Smith (Gard) a Marg Helgenberger (Bobbi).

Jedna z těch rozporuplných knih od Kinga. Mě osobně nebrala. Nějak se mi zdá, že "emzáci" Kingovi moc nejdou. Nelíbila se mi ani Pavučina snů (i když byla lepší než Tommyknockeři). Příliš dlouhé pasáže popisů stavu alkoholika, popisy města a jeho historie, prostředek knihy skoro uspává. Aspoň že závěr je strhující a rychlý a napraví trochu pošramocenou pověst mistra autora. Je fakt, že k dobru nepřidá ani strašný překlad. To může třeba i dobrou knihu vystřelit daleko do vesmíru.

A protože už nový překlad je, asi zkusím zainvestovat a koupit si i novou verzi od Milana Žáčka a třeba to bude lepší. Každá kniha potřebuje svůj čas.

Místnost měla tvar kosočtverce. Byla plná sítí zavěšených v kovových rámech. Byly jich stovky. Všechny se opile nakláněly nahoru a doleva. Místnost vypadala jako fotografie z noclehárny na lodi, kterou někdo pořídil ve chvíli, kdy se loď zhoupla na vlně. Všechny sítě byly obsazené, jejich obyvatelé sešněrovaní uvnitř. Průhledná pokožka, psí čumáky, mléčné, modré oči. Od jedné šupinaté, trojúhelníkové hlavy se táhl k druhé kabel.
Nejen sešněrovaní, napadlo Gardenera. SPOJENÍ JAKO ŘETĚZ. Oni loď poháněli, že Bobbi? Pokud je tohle budoucnost, nadešla chvíle si prostřelit hlavu. To jsou mrtví otroci z galejí.
Šklebili se, Gardener si ale všiml, že část šklebů vymazala exploze. Jako by, když loď narazila, se obrovská vlna energie odrazila a doslova jim rozmetala mozek.
Všichni mrtví. Navždy svázaní ve svých sítích, houpající se hlavy, čumáky zmrzlé ve  věčném šklebu. Všichni mrtví v nakloněné místnosti.
Kousek od místa nastartoval další motor. Zpočátku rezavě pokašlával, pak se zvuk urovnal. O chvíli později se rozběhly větráky - věřil, že je poháněl ten nově nastartovaný motor. Do obličeje mu narazil vzduch - osobně se mu ale vyzkoušet, zda je čerstvý, či nikoliv, nechtělo.
Možná to odstartovalo otevření vnějších dveří, ale tomu nevěřím. Byli jsme to my. Co nastartuje teď, Bobbi?
Co když nastartují příště samotné Tommyknockery? Co když se začnou jejich šedé, průhledné, šestiprsté ruce svírat a rozevírat jako Bobbiiny ruce, když zírala na mrtvoly v pusté kontrolní místnosti?