Luxusní horský hotel Overlook zapadaný tunami sněhu je dějištěm příběhu malého kluka Dannyho a jeho rodiny, rodičů Jacka a Wendy Torrancových. Právě pětiletý Danny má zvláštní nadání, jeho myšlenky jsou natolik silné, že jiní lidé, kteří jsou na tom podobně, je dokážou číst. A tenhle hotel je pro Dannyho zvláštní místo plné hrůzy. Ožívá svou minulostí a pohlcuje tátu Jacka, který se tak trochu ještě léčí ze závislosti na alkoholu. Právě on je velkým nebezpečím pro svou ženu a malého Dannyho. Jen kuchař Halloran, který odjel z hotelu domů, zaslechne Dannyho telepatické volání o pomoc a přijede na posledních chvíli zachránit dva vystrašené lidi. Atmosféra hrůzy se stupňuje až do samotného závěru knihy a proto varování vydavatele, že čtení knihy v noci je nebezpečené, je zcela na místě. Zajeďte si na malý výlet do závějí...

Informace o knize:

Poznámka: Kniha byla v ČR vydána ještě v letech 2003, 2010, 2015 a 2019. Má úspěch. 

Kniha získala v r. 1978 dvě nominace 1978 na cenu Gandalf Awards, kat. Book Lenght Fantasy a Locus Awards, v kat. Fantasy Novel.

Román je Kingův první bestseller vydaný v pevné vazbě.

Inspirace k tomuhle napínavému příběhu jako obvykle přišla ke Kingovi svou vlastní cestičkou. Při krátkém pobytu v Coloradu, v městečku Boulder, se Kingovi ubytovali v hotelu Stanley, Ester Park, obrovském komplexu poněkud archaického vzezření. První, co Kinga upoutalo pozornost, byla cedule u cesty, že se na zimu uzavírá a nebude k hotelu přístup. V hotelu strávili jedinou noc, tu poslední před jeho sezónním uzavřením, a byli tam paradoxně jediní. Dlouhé chodby plné zavřených dveří, těžké barevní koberce, staré vybavení. Bydleli v pokoji č. 217 a King navštívil i bar, kde ho obsluhoval číšník Grady. To vše se promítlo do snu, který se mu tu noc zdá. Snu o jeho synkovi, který šílený hrůzou běhal po těch nekonečných chodbách stíhán požární hadicí, oživlým kobercem. King se vzbudil zbrocený potem a v hrozném šoku. Vstal, dal si cigaretu, díval se z okna na Skalisté hory. Než dokouřil, usadil se mu v hlavě základ jeho budoucí knihy o malém chlapci ve velkém hotelu.
Nápad s užitím telepatického ovládání mysli mu však přišel naproti o něco dříve. V pronajatém domě v Boulderu začal pracovat na románu Dům na Value Street, ale nešlo mu to. Vzpomněl si na Bradburyho povídku The World the Children Made - Svět stvořený dětmi, o nebezpečné schopnosti malých sourozenců, kteří neustálým hleděním na velkoformátový obraz agrické stepi v jejich pokoji ožili tuto vidinu. Rodinný psycholog navrhl děti odebrat z pokoje pryč, ale ty chytrým použitím svých schopnosti naopak rodiče nalákaly dovnitř, přímo do oné stepi, a tam je sežrali lvi. (PS: naprosto úděsná, ale skvělá Bradbury povídka, byla i zfilmována). Kinga zaujala právě ta dětská mysl, její schopnost fungovat jako přijímač a chtěl mít dítě s touto schopností, umístěné daleko od lidí se svou rodinou. Nápad stále nepřicházel, tak si vybral dovolenou... a zbytek už známe.

Při psaní románu King bohatě zužitkoval své zkušenosti s alkoholem. A démony. V době vymýšlení příběhu malého chlapce už byl pokročilý alkoholik, který si to však ještě stále odmítal připustit. Jestli v postavě Jacka Torrance zhmotnil svou nenaplněnou touhu mít tátu a označil ho tak za příšeru č. jedna, je otázka. Ne nadarmo mají děti rády ty pohádky, v nichž zlou postavu tvoří někdo z jejich okolí. Ať už jsou to zlé příbuzné (baba z Perníková chaloupka, macecha ze Sněhurky či nevlastní sestry z Popelky) nebo starší sourozenci (různé pohádky o třech princích, kdy ten nejmladší byl vždy nej, nej a nej :-). Možná i King měl potřebu vyjádřit svůj vztah k otci, který tak brzy odešel a stigma tohoto odchodu na jeho matce.

Původně se měl román jmenovat The Shine (nebo také Darkshine), ale protože pro černošskou část obyvatelstva je toto slovo znamení otroctví, King ho změnil. Samotný název vznikl na základě písničky od Beatles Instant Karma!, ve které se zpívá "We all shine on..." No, poslechla jsem si to, asi je to hodně staré. Navíc text v první sloce... však budeš už brzy mrtvej... Takže se nechal možná inspirovat ne jen refrénem, ale i první slokou. Původně měl nápad psát o chlapci s psychickým nadáním, který tráví čas v jistém parku, kde se to psycho postavami jen hemží. Celé to nazval Darkshine, ale nakonec od toho nápadu upustil, protože to nikam nevedlo.

Původní verze románu měla navíc předmluvu (Prolog) s názvem Before the Play a rovněž i Doslov (Epilog) pod názvem After the Play. Vydány nebyly. Později se prolog objevil v časopise Whispers v srpnu 1982, epilog údajně zcela zmizel. V květnu 1997 se pak znovu ve zkrácené verzi objevil v TV průvodci k premiérovému seriálu The Shining. Epilog se přesto nakonec také objevil někdy v r. 2016 a obě části byly vydány ve speciálním vydání románu pod nakladatelstvím Cemetery Dance Publications na jaře r. 2017. V prologu se King rozepsal o poměrně děsivé historie hotelu Overlook, než do něj dorazila rodina Torancových.

Tento román patří k těm nejpoučnějším v historii Kingovy tvorby, navíc obsahuje velké množství odkazů na díla a myšlenky spousty autorů hororových knih.

Román byl filmově zpracován v režii Stanleye Kubricka r. 1980 pod názvem The Shining. Toto zpracování rozdělilo filmové fanoušky na dva tábory, z nichž jedni kontroverzně natočený film s Jackem Nicholsonem v hlavní roky milují, a naopak ti druzí jej odsuzují jako přebujelé dílo se špatným koncem. Ani King nemá tuto filmovou verzi rád a naopak se kloní k televizní tří dílné minisérii The Shinning  z r. 1997 v režii Micka Garrise, k níž napsal scénář. Stačí si vybrat. I když zajímavé je, že zpočátku Kubricka vychvaloval. Později při uvádění jiné jeho knihy na trh slíbil, že se přestane negativně vyjadřovat o Kubrickově filmové verzi jeho románu, a vydavatelství mu vyšlo jistou úlitbou vstříc u jiné knihy.

Je zajímavé, jak mi v paměti utkvěl především Jack Nicholson coby Jack Torrance. Ač ten film nemám ráda a nelíbilo se mi jeho zpracování, pamatuju si z něj víc než ze samotné knihy. Román je bezesporu napínavý a nejskvělejší scény boje malého kluka s hotelovými příšerami jsou nepřekonatelné. Rozhodně vás popis Dannyho otce naučí tohoto muže tak trochu nenávidět. Neznám osobně žádného velkého alkoholika v tomto stádiu, ale závislosti máme každý, a věřím tomu, že je to peklo. King jako mistr psychologie opravdu dobře pronikl do hlouby zmučené závislé duše, ale i do života rodiny s takovým člověkem. To, že k tomu přibylo ještě malé zpestření v podobě daru telepatie, či osvícení, malého kluka a jeho nového přítele, kuchaře Hallorena, je prostě bonus. Tenhle bonus podle mého daleko lépe zúročil ve volném pokračování Doktor Spánek, v Osvícení je spíše lehce naťuklé a přidané jakoby navíc. Takže vcelku očekávatelný závěr byl jen vyústěním a zdánlivým happyendem smutného příběhu o jedné životní etapě rodiny s alkoholikem.

Úryvek

text