"Tato kniha není autobiografie. Je to spíš jakési curriculum vitae - můj pokus naznačit, jak byl zformován jeden spisovatel. Ne to, jak byl jeden spisovatel stvořen, nevěřím tomu, že je vůbec možné stvořit spisovatele, ať už podmínkami nebo vlastní vůlí (i když jsem tomu kdysi věřil). Všechno potřebné vybavení už je v nás, když jsme odesláni na svět. Ale v žádném případě to není neobvyklé vybavení, jsem přesvědčen, že spousta lidí má aspoň nějaké spisovatelské či vypravěčské nadání a toto nadání je možné posílit a vybrousit. Kdybych tomu nevěřil, bylo by psaní této knihy ztrátou času."
Stephen King
„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy - možná až příliš velká - se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek - a možná to nejlepší - je povolení: smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte.. Pijte, co hrdlo ráčí."
Stephen King

Informace o knize:

Poznámka:

Naštěstí byl první překlad od Ivy Pekárkové, který byl fakt hrozný, předělán Davidem Petrů, pak teprve kniha dávala nějaký smysl i v češtině.

Zajímavostí je samotná kniha. Je to jedna velká zajímavost. A tahle zajímavost byla jednou nominována v ceně International Horror Guild Awards (2000, kat. Nonfiction) a třikrát se stala vítězem v cenách: Horror Guild (2001, kat. Nonfiction), dále Horror Writter Association - Bram Stoker Award (2000, kat. Nonfiction) a nakonec Locus Awards (2001, kat. Nonfiction).

King začal knihu psát už v r. 1997, ale o rok později si nebyl jistý, jestli má knihu vůbec dokončit. V červnu 1999 měl navíc velmi vážnou dopravní nehodu, o které se rozepsal v poslední, páté části knihy. Když se po nehodě ke knize vrátil, myslel si, že už knihu nedokončí. Učil se znovu psát, jako kdyby to nikdy předtím nedělal. V r. 2000 však kniha spatřila světlo světa a mezi odbornou i laickou veřejností byla velmi oceňována.

Kniha je rozdělena do 5 tématických částí: 1. C.V. - v ní King píše o svém životě, tak, jak ho ovlivnila literatura a jak dospěl k tomu, stát se spisovatelem. 2. Co je psaní - v této části přibližuje spisovatelskou práci a nabádá čtenáře k vážnosti. 3. Toolbox - zde King radí budoucím spisovatelům, jak užívat jazyk, přesněji po té technické stránce (v české verzi tato část chybí, pže je zaměřena na angličtinu. Je otázkou, zda-li tam měla zůstat - přeložená nebo v originále, nebo zda-li ji měl někdo "upravit" na češtinu a její pravidla. Stále je to sporem mezi fanoušky Kinga). 4. O psaní - kde King radí aspirantům na post spisovatele, jak psát, jak chápat psaní a jak to používat při psaní. 5. Život - dodatek - zde se King rozepsal o své nehodě, při níž ho srazila dodávka a jak to ovlivnilo jeho další psaní.

Netradičně napsaná příručka pro začínající spisovatele, ale taky pro hltače podrobností ze života slavných, či lovce zajímavých typů, co číst a odkud čerpat zdroje pro tvůrčí psaní. King napsal nejen to, jak se z něj stal spisovatel, co ho všechno  ovlivnilo na cestě do třetího domu v Bangoru a umožnilo mu dát si ráno velkou bohatýrskou snídani, zavřít se do pracovny a psát skvělé romány půl dne a večer se skvělou večeří ještě trávit čas se svou rodinou či koníčky. A přitom být ukrutně bohatý. King vás v téhle příručce velmi dobře naladí, že po jejím přečtení máte chuť začít psát a stát se taky spisovatelem. No fakt. Rady jsou tu podávány ve správném dávkování, na míru a univerzálně pro každého a přesto s tolik konkrétními informacemi. Takže bacha na příslovce.

Píše tu o sobě, a to ne zrovna vychloubačsky. Je k sobě hodně tvrdý a dost toho poznáte z jeho temného, závisláckého období. Píše o dětství, dospívání i dospělosti, v neupravené, nepřibarvené a nepřikrášlené podobě. Často se odkazuje na různé jiné spisovatelské velikány a dává typy, odkud a co čerpat. Není to tedy oslava Kingova díla. To vůbec ne, spíše naopak.

Kniha má bohužel jednu velkou chybu. Překlad. Zvláště ten první od Ivy Pekárkové, to rovnou zahoďte, ani se to nepokoušejte číst. Chápu, že doslovný překlad do češtiny není asi pro češtinu použitelný, každý jazyk má svá specifika a nelze použít vše z angličtiny do češtiny. Ale špatně přeložené názvy obecně světoznámých knih (dokonce i nečtivcům), vynechání některých pasáží s domněnkou, že to českého čtenáře asi nebude zajímat ... no nevím. Toto knížce hodně ublížilo. Zkusím přečíst poslední vydání z minulého roku a uvidíme, jak to dopadlo.

V britské edici byla v závěru knihy přidána povídka Garreta Adamse "Jumper", jež vyhrála cenu čtenářů.

Úryvek bude doplněn.