Ze sbírky Bazar zlých snů

!! OBSAHUJE SPOILER !!

Jim Trusdale je právě zatčen a obviněn z vraždy desetileté dívky jménem Rebecca Cline, nalezené v Black Hill v Dakotě. Je rok 1889 a zdejší země právě vstupuje do Spojených Států. Šerif Barcley mladého Jima vyzvedl doma na farmě, a stále se ho ptal na jeho klobouk. Jim tvrdil, že ho asi někde ztratil. Ve městě byl, to ano, zašel si na dvě skotské do baru a tam asi někde klobouk ztratil.
K případu byl zavolán nový soudce, takový mladý, líbivý a švihácký chlapík s dlouhými vlasy a kulatými brejličkami, co se choval jako Divoký Bill a měl slabost pro dámy, ačkoliv měl na ruce snubák. Pozval si několik svědků. Matka dívky sdělila, že okolo poledne se konala narozeninová oslava její dcerky, kde bylo pozváno několik dalších přátel a jejich dětí. Okolo druhé si holčičky hrály na místním hřišti. Barman si na Jima vzpomínal a viděl na jeho hlavě klobouk. Když po dvou sklenkách odcházel, klobouk měl na hlavě, v baru nebyl. Matka dále vypověděla, že kolem třetí šla Rebecca s několika dívkami do místní Apotéky pro pár bonbónů k těm jejím narozeninám. Okolo páté už pak chlapi dívku začali hledat. Když ji chlapi našli, byla již mrtvá. Ležela ve městě mezi dvěma obchody, uškrcená. Stříbrný dolar z její ruky zmizel, a pod její sukní se našel Jimův klobouk. Nikdo v sále mu nevěřil, když procházel výslechem soudce Mizzella a žalobce Andrewse za přítomnosti svědků. Až později ale právě šerif Barcley mu uvěřil. Soud se musel rozhodnout mezi nevinný, usvědčen ze zabití nebo usvědčen z vraždy prvního stupně. Šerifovi však stále vrtalo hlavou, kam se poděl ten stříbrný dolar.
Porota se radila hodinu a půl a rozhodla o vině. Jim Trusdale měl být pověšen. Bouře trvala tři dny, přesto zkouška na šibenici proběhla dobře. Figurína neodletěla.
Když se počasí uklidnilo, poprava byla naplánována na druhý den. Šerif Barcley se zeptal Jima, co chce k poslední večeři a ten si objednal steak s vejcem a domácími hranolky. Když snědl svou porci, rozplakal se. Bylo mu líto, že bude pověšen a tohle dobré jídlo ještě zůstane v jeho břiše, ani nestačí projít skrz něj. Bude pověšeno s ním. Naposledy se ho šerif pokusil přimět si vzpomenout, kde nechal svůj klobouk. Trusdale byl ale dutý jak vydlabaná dýně. Šerif mu šel ještě pro pivo.
Poprava se konala druhý den ráno v devět. Foukal silný vítr. Jimovi se na šibenici nechtělo, vzpíral se, až musel šerifovi pomoct další chlap. Trustdale byl malý, ale silný. Plakal a říkal, že on nikoho nezabil. Pastor předčítal poslední modlitbu a Trusdale se zmítal, plakal, vil jako pes, vykřikoval do prázdna. Nakonec byl prostě pověšen. Lidé si odplivli.
Šerif Barcley šel zpět do vězení, chvíli tiše seděl v cele. Pak vzal kbelík, kam umístil Trusdale zbytky piva a zvratky ze včerejší večeře. Zanedlouho na to za ním přišel Abel Hines, aby s ním šel do márnice, že mu chce něco ukázat. Že to musí vidět na vlastní oči. Když tam došli, spatřil šerif nahé Trusdaleovo tělo na stole. Na zemi ležely jeho špinavé, posrané a pochcané spodky. Hnus. Takhle skončí všechny po smrti, řekl mu Abel. Ale podívej se pořádně. A skutečně, šerif zahlédl něco lesklého v těch výkalech a podíval se blíž. Byl tam stříbrný dolar. Nemohl tomu uvěřit. Ten parchant. Šerif dopadl nevěřícně na židli. Musel ten dolar spolknout v momentě, kdy je uviděl přijíždět si pro něj. A pak ještě znovu a znovu, dokud nedošel až tam, kam měl. Znechucený šerif jen těžko přijímal myšlenku své omylnosti, své špatné důvěry v někoho, kdo i těsně před smrtí stále tvrdil, že je nevinný. To nebylo dobré. Nevěděl, co bude dělat, co s tím bude jednou pro vždy dělat. Oba muži ztichli a šerif zaslechl závan melodie. Byla to píseň, pravděpodobně z kostela. Poslední modlitba.  

Povídka vyšla poprvé v magazínu The New Yorker, 9.3.2015.

http://www.newyorker.com/magazine/2015/03/09/a-death-stephen-king

Názor redakce

Úryvek