ze sbírky Čtyři roční doby

!! OBSAHUJE SPOILER !!

Povídka pod heslem Nekonečné jaro naděje, volně napsaná podle poemy Lva Tolstého - Bůh vidí pravdu, ale čeká - skutečně dává naději. Andy Dufresne pracuje jako bankovní úředník, má hezkou ženu, je chytrý. A je nevinný. I když to říká každý odsouzený. Red je chlapík, který je vinný, přiznává to. Vraždil už za války a to už je sakra minulost. Red, který celý relativně krátký příběh vypráví, se stane Andyho nejlepším přítelem. Tihle dva se potkají na vězeňském dvoře v Shawshanku. Střežené vězení, odkud se neutíká. Andy dostal flastr na desítky let za to, že údajně zabil svou nevěrnou ženu a jejího milence. Andy je skutečně nachytal, strašně zuřil, pak si vzal flašku a opil se do němoty. Víc neví. Život za mřížemi není pro něj jednoduchý, ale Andy to prostě nikdy nevzdal. Ani přes šílené tresty, šílené spoluvězně, ještě šílenější bachaře. Stále popírá svou vinu a stále věří, že ta svoboda tam na něj někde čeká. Ví přesně kde. Jeho občasné vzpoury proti režimu, jeho chytrá hlava znalá např. daňových přiznání, mu pak pomáhá přežít nekonečné roky ve věznici. A taky plakát Rity Hayworthové, čarokrásné herečky padesátých let, která mu visí v cele. A ještě geologické kladívko. Red prostě umí sehnat všechno. Ani on neměl tušení, jak tyto dvě věci pomůžou i Redovi poznat, že Andy své slovo drží.

Jeho útěk nebyl jednoduchý, byl špinavý, bolestný, zuřivý a jen tak tak. Přesto se podařil. A nikdy nezapomněl na svého přítele zpoza tlustých zdí a nechal mu na domluveném místě vzkaz, kde ho najde. Na které pláži, u kterého moře a u jakého baru. Red několikrát žádal o propuštění, vždy bylo zamítnuto. Až jednou....v kamenné zídce na něj čekal lístek....a Red doufal, že Pacifik je tak modrej, jako bejval v jeho snech...

Podle povídky byl natočen naprosto skvělý film Vykoupení z věznice Shawshank  (The Shawshank Redemption) v režii Franka Darabonta, v hlavních rolí Morgan Freeman (Red) a Tim Robbins (Andy). Kdysi dávno jsem nejdříve viděla film, který se k nám dostal dříve než povídka. Vůbec jsem neměla tucha, že byl natočen na základě novely od Kinga. Film mě uchvátil. Až později jsem se dostala ke knize a ddyž jsem se začetla do první věty povídky, okamžitě! jsem uviděla Morgana Freemana a jeho vyprávění. Tak jako si u nás Hrabal získal řadu "čtenářů" díky laskavému ztvárnění jinak velmi tvrdých novel režisérem Menzelem, tak King našel svého skvělého režiséra ve Franku Darabontovi. Jeho filmy podle novel Kinga si zaslouží i poznámku, že jsou i lepší než předloha. Darabont prostě umí najít mezi řádky pohled na Kingovy knihy, které tam autor sám vložil, aniž by to kolikrát tušil :-) Sám Morgan Freeman se vyjádřil, že tato povídka (novela) je jeho velmi oblíbená.

Andy Dufresne prodával akcie Kurtu Dussanderovi, alias esesákovi z povídky Nadaný žák.

Rita Hayworthová je skutečná postava, americká herečka především druhé poloviny 40. let 20. století. Její film Gilda  (1946) je pak zobrazen na plakátu, jímž Andy zakryje ve své cele vykopanou díru na svobodu a zároveň je to film, který ve filmu sledují vězni.

Zihuatanejo je skutečné místo v Mexiku, na jihozápadě, a jsou zde krásné hotýlky k ubytování :-)

Povídkou vzdal čest učiteli z univerzity v Oronu Burtonu Hatlenovi, když po něm pojmenoval jednu z postav, a to vězeňského knihovníka Brookse Hatlena. Právě on ho seznámil podrobněji mimo jiné i se Steinbeckem a jeho dílem. Z něj si pak King "vypůjčil" použivání určité regionálnosti ve svých dílech, tedy umisťování děje románů či povídek do míst, v nichž sám žil.

Naprosto úchvatný příběh, který vám vykouzlí takový trochu připitomělý úsměv na tváři, aniž si toho všimnete. Stránky budete hltat jednu za druhou, a přitom na vás nebude nic štěkat, kousat, nebo vás strašit. King utekl od strašidel a napsal povídku tak obyčejnou, až to bere dech. Dojemně krásný příběh, který prostě musel dobře dopadnout. Kdyby se tak nestalo, asi by to autor nepřežil, protože by ho čtenáři roznesli na kopytech. Držíte Andymu palce od samého začátku a necháte se unášet jeho dobromyslným a odhodlaným způsobem uvažování. K tomu strašně pomáhá jednoduchý styl vyprávění jeho přítele Reda. A je to jedno z mála literárních děl, které bylo opravdu umocněno filmovým zpracováním. Povídka má o něco lépe vyznívající konec. Až budete potřebovat načerpat naději, když budete prostě na dně, přečtěte si tuhle povídku a uvidíte, bude vám líp. Jo, a pak se koukněte do zrcadla a upravte si ten úsměv.

Vzpomínám si, jak jsem se poprvé kvůli něčemu setkal s Andym; připadá mi to jako včera. Ale tehdy ještě nechtěl Rithu Hayworthovou, to přišlo až pozdějc. V létě osmačtyřicátýho si přišel pro něco jiného....A právě v neděli za mnou Andy poprvně přišel. Právě jsem dokončil hovor o nějakým rádiu s Elmorem Armitagem, chlápkem, co mi byl často užitečnej, a přišel ke mně Andy. Samozřejmě jsem věděl, kdo to je; měl pověst snoba a studenýho čumáka. Říkalo se, že umí dělat potíže. Jeden z těch, co to říkali, byl Bogs Diamond, ostrej hoch, kterýho nebylo radno si znepřátelit. Andy byl na cele sám a já už slyšel, že přesně tohle chtěl. Spousta lidí o něm říkala, že mu vlastní hovno nesmrdí tak, jako hovna ostatních. Jenže já nemám zapotřebí poslouchat pomluvy, když si názor můžu udělat sám.

"Ahoj," řekl, "já jsem Andy Dufresne." Podal mi ruku a já mu jí potřásl. Nebyl z těch, co ztrácej čas společenskejma kecama. "Vyrozuměl jsem, že umíš sehnat spoustu věcí." Připustil jsem, že čas od času dokážu určitou věc schrastit. "A jak to děláš?" zeptal se Andy. "Někdy," řekl jsem, "mi věci tak nějak přijdou samy pod ruku. Neumím si to vysvětlit. Pokud to není tím, že jsem Ir." Tomu se pousmál. "Napadlo mě, jestli bys mi mohl sehnat geologický kladívko." "Jak to vypadá a k čemu to chceš?" Andy se zatvářil překvapeně. "Ty potřebuješ k obchodu motivaci?" Po těchle slovech jsem pochopil, jak si vysloužil pověst snoba, chlápka, kterej se naparuje - ale v jeho otázce jsem zároveň vycítil lehkej humor.

Vytáhl jsem obálku a položil kámen na místo, kam ho položil i Andy a před ním jeho přítel.

Milý Rede, jestli teď tohle čteš, tak už jsi venku. A jestli už ses dostal takhle daleko, možná se budeš chtít dostat ještě o kousek dál. Předpokládám, že si pamatuješ jmého toho města, ne? Potřeboval bych tu schopného člověka, který by mi pomohl uskutečnit mé plány. Zatím si na mě dej panáka - a všechno si důkladně promysli. Já tě budu pozorně sledovat. Nezapomeň, že naděje je dobrá věc, Rede, možná úplně ta nejlepší, a dobré věci nikdy neumírají. Budu doufat, že si tě tenhle dopis najde a že tě najde ve správném rozpoložení. Tvůj přítel. Peter Stevens.

Pořád myslím na Zihuatanejo.