!! OBSAHUJE SPOILER !!

Před pětadvaceti lety v jednom prokletém městě Derry, kde skupinka dětí prožila opravdu nevšední dobrodružství, se tam objevilo cosi. To. Zlo. Klub smolařů uměl t(T)tomu zavařit, ale největší zásluhu na tom měla čtveřice Henry Devlin, Pete Moore, Gery Jonesy Jones a Joe Bobr Clarendon. Velmi vydatně jim v tom pomohl dočasný člen, retardovaný chlapec Clavell Duddits Douglas, který ty čtyři spojil neviditelnou a přece tak silnou pavučinou snů, či chcete-li červenou nití, jež v nich probudila skrytou sílu v boji s t(T)ím. Tenhle fakt statečný čin je však asi poznamenal navždy. Uplynula dlouhá doba, jsou z nich dospělí muži a každý listopad se spolu scházejí na Bobrově chatě v severních mainských lesích, kde si zaloví, pokecají, proberou svoje starosti i radosti. Henry jako psychiatr je už vcelku vyčerpaný, Pete bojuje s démonem alkoholu víc, než by si připustil, Joe se oženil a vydrželo mu to sotva osm měsíců a Jonesy se stal učitelem, který rok před tímhle jedním dnem měl ošklivou dopravní nehodu, při které ho srazilo auto a přišel málem nejen o život, ale také o rozum. Zdánlivá náhoda či něco připravovaného nás tak zavede do hlubin mozku, do skladiště vzpomínek, do malé dřevěné boudy s pevnými dveřmi.
Tahle zima se však pro všechny změní v něco, co naprosto nečekali. Henry a Pete odjeli na nákup zásob a Jonesy spolu s Bobrem už loví. Jejich první kořist však skončila málem průšvihem, když se z ní vyklubal naprosto dezorientovaný cizinec, který mumlal cosi o světlech na obloze. Chlapi ho vezmou do chaty, kde se jim představí jako McCarthy, jenže už toho moc o sobě nepoví. Jeho nesrozumitelné blouznění se brzy ukáže až nepříjemně blízké pravdě. Zanedlouho jsou čtyři přátelé vtaženi do děsivého souboje se stvořením z jiného světa. Jejich jediná naděje na přežití leží ve společné minulosti - a v pavučině snů... Jejich osudy se tak nechtěně rozdělí a zároveň spojí. Poznají během jednoho jediného dne sílu mimozemské civilizace, které říkají Ripleyová (a někteří také p. Šedý a Šediváci), poznají na vlastní kůži nákazu, která vypadá jako červená plíseň plížící se jako rakovina a které říkají byrus, poznají chování armády zastoupené šíleným plukovníkem Kurtzem a jeho o něco realističtějším zástupcem Owenem Underhillem takovým způsobem, že jim to nebude zrovna milé... Za ten den se rozdělí a každý bojuje svým způsobem. Nejvíc se jim vzdálí právě Jonesy, který je nakažen Ripleyovou takovým způsobem, že polovinou osobnosti je Jonesy a polovinou osobnosti je p. Šedý. Emzák, který nemá zrovna dobré úmysly a který chce to lidstvo prostě vyhladit. A taková vodní nádrž Quabbin je k tomu ideální. Jonesy svede opravdu velmi těžký boj o to, kdo zvítězí nad jeho skladištěm vzpomínek. Za ten jeden den se však všichni spojí opět díky síle Dudditse, který je sice stále jak dítě, ale stále má tu prazvláštní schopnost vyvolat ve čtyřech přátelích obrovskou sílu v boji se zlem. A jen on ví, kam jede p. Šedý a jen on ví, jak chlapcům, dnes už chlapům, pomoct. Zemře spousta lidí, někteří v boji, jiní po nákaze. Ti hlavní přežijí, i když ne všichni. Ať už jsou to naši přátelé nebo taky ti druzí. Třeba abnormálně nenormální Abraham Peter Kurtz, posedlý vlastním egem, ale i Henry, který na sobě byrus objeví, a přesto na něm tahle divná substance odumře. Prostě žádnej kravál, žádný hraní.