!! OBSAHUJE SPOILER !!

V nuzném městečku na americkém středozápadě dojde k neštěstí – neznámý řidič v ukradeném mercedesu úmyslně vjede do fronty nezaměstnaných před pracovní agenturou a na místě zůstane osm mrtvých a patnáct zraněných. Řidič z místa činu ujede. Po několika měsících dostane vysloužilý zatrpklý policista ze stejného městečka podivný dopis od kohosi, kdo se k činu přihlásí a zároveň oznámí, že chystá mnohem strašlivější útok – plánuje zmasakrovat tisíce lidí. Policistu to probudí z letargie a nastane závod s časem, aby zločinci ve vražedném útoku zabránil. Detektivní příběh ve stylu drsné školy z pera mistra napětí umožní čtenářům děsivým a nezapomenutelným způsobem nahlédnout do mysli šíleného posedlého vraha. Příběh byl inspirován skutečnou událostí a jeho závěr, což je mnohem mrazivější, skutečnou událost naopak předjímal.

Fronta před Úřadem práce se tvořila od velmi brzkých ranních hodin, dalo by se spíše říct už nočních. Byla fakt zima, mrholilo, a spousta lidí si myslela, že bude první před vstupem. Spousta z nich se mýlila. Někteří to vzdali, někteří se postavili do fronty, ač věděli, že stejně nemají šanci. Někteří byli opravdu zoufalí, někteří měli děti, jiní ne. A většina z nich neměla z čeho žít. K ránu mlha houstla a tak si jen málokdo všiml ostrých světel blížících se opravdu nějak moc rychle a nějak moc blízko stojícím lidem. Když ani po nárazu do prvních těl nezastavila, bylo jasné, že ten mercedes, jak někteří stačili ještě zjistit, opravdu nezastaví. Byla to jatka. Osm mrtvých (vč. malého miminka), 15 vážně zraněných. Vrah unikl. V tisku pachatel obdržel přezdívku Mercedesový vrah.

Starý vysloužilý policajt, William Kermite Hodges, prostě Bill, přibral 13 kilo a trávil svůj život rok ve V.V. před TV, hrál si s otcovou .38 a přemýšlel o sebevraždě. Jednoho dne dostal dopis od mercedesového vraha do poštovní schránky, který se chlubil, jak je dobrý, jak jsou policajti hloupí, že ho neodhalili atd atd atd. Skrytě byla v dopise podsunutá myšlenka na sebevraždu. Mělo to ale opačný účinek, Hodgese to probralo z letargie. Měl zase pro co žít. Na policii byl eso, získal spoustu ocenění za vyřešení případů a byl opravdu nejlepší. Se svým parťákem Petem Huntleyem jich vyřešili dost, ale Pete na něj prostě neměl. Když odcházel do V.V., zůstalo po něm několik nevyřešených případů, jeden byl znásilňovač žen na odpočívadlech, druhý byl údajně nevinný manžel, který přišel o ženu (a o kterém prostě všichni věděli, že ji zabil) a mercedesový vrah. Jakýsi magor najel ve velkém luxusním mercedesu SL500 do lidí čekajcích před úřadem práce brzy z rána kryt mlhou a maskou klauna. Nikdy ho nenašli. Teď se Hodgesovi ohlásil sám. Nabídl mu, ať se s ním spojí na webovém prakticky nevystopovatelném portálu Pod Debiiným modrým deštníkem, kde si mohou pokecat.

Zároveň s příběhem Hodgese se díváme na příběh mercedesového vraha, tedy Bradyho Hartsfielda, nevyrovnaného, velmi inteligentního magora, který žije jen s matkou, těžkou alkoholičkou, co mu to občas udělá, když ho bolí hlava. Postupně se dozvídáme, jak ten šílenec uvažuje, jak má doma ve sklepě svoje hnízdo, kde kuje pikle. Jak snadno dokázal zabít těch osm lidí a jak snadno dokázal sprovodit ze světa majitelku mercedesu, Olivii Trelawnyovou, postarší velmi bohatou dámu z bohaté čtvrti. Policajti jí nevěřili, že si nezapomněla klíček v autě a že ho ten vrah ukradl kvůli přiležitosti, takže za to vlastně může ona. Když zemřela, brali to tak, že ji dohnalo sebevědomí.

Hodgesovi ten dopis však otevřel nové pohledy na celý ten případ. oklikou se dostal na návštěvu k Oliviině sestře, Janelle Janey Pattersonové (o osm let mladší než Olivia), která se stala bohatou dědičkou, hned se rozvedla se svým drogově závislým mužem a žila zde. Padli si s Hodgesem do oka a on jí prostě řekl, že hledá nějaký dopis, který mohla její sestra dostat krátce před svou smrtí. Janey ho skutečně měla. Byla neskutečně věcná, praktická, krásná, přitažlivá, Hodges z ní byla hotovej. A ona mu navíc skvěle pomáhala. Dopis byl napsán speciálně pro Olivii, úplně jinak než pro Hodgese, s narážkou na různé poznatky přímo šité na míru pro Olivii, ale i tady bylo jasné, že je tam skrytá linka sebevraždy. A Janey ho četla a věděla, že toho parchanta musí dostat. Dali se tak s Hodgesem dohromady jako dvojka pátračů, kterého si ona najala. Hodges do toho zapojil i svého přítele, mladičkého černého kluka, Jeromea, který byl velmi chytrý a přitom jaksi staromódní. Byl to jeho soused, spolu se sestrou Barbarou, a oni všichni ho měli rádi. Hodges si nechal u Jeroma prověřit "Debiin" web, a pak se spojil s mercvrahem. Opět si založil složku na vraha a opět myslel jako policajt. Byl skvělý v sestavování profilu osobnosti vraha, i když to nebylo oficiální. Věděl, že teď musí toho nabubřelého magora hodně vytočit. A tak to udělal. Věděl, že musí navnadit rybu na háček, pomalu, opatrně, ale velmi jemně. Zabralo to. Brady na to skočil a opravdu se nechal vytočit.

Brady se rozhodl že se Hodgesovi pomstí tak, že zabije psa Odella toho černocha Jeromeho. Pracoval jako kyberpatrola v jednom elektro diskontu a odpoledne jako prodavač Loebovy zmrzliny v pojízdné dodávce Mr. Tasty. Skvěle tak mohl projíždět ulicemi, aniž by to někomu přišlo nápadné. Proto docela dobře znal místo a zvyky Hodgesova bydliště. tedy i Jeromea. Byl velmi nenápadný, stále milý, ale snadno zapomenutelný. Nikdo by si ho nespojoval s mercvrahem. Jenže on toužil po této slávě, i když Hodgesovi tvrdil, že ne. Hodges to věděl.  Brady chtěl tedy zabít toho psa, koupil maso a pikslu jedu na sysly a udělalou skvělou svaičnku pro toho psa.

Mezitím Hodges pátral ve věcech Olivie, přizval si taky Jeromea na její počítač, aby tam něco našel. Stále nechápal, co bylo spouštěcím impulsem k sebevračdě té ženy. S Janey se stále víc sbližovali, až se dali dohromady, což Bill nechápal, co na něm vidím, na starém páprdovi s pupkem a 13 kily nadváhy. On jí však imponoval právě svou velikostí, i když zhubnout by měl, aby ji nezalehl, jak sama řekla. Hodges vrněl blahem. Spolu pátrali po mercvrahovi dál. Nakonec díky Jeromeovi Hodges přišel na to, že dostat se do auta bylo pro vraha jednoduché, protože měl jakousi věcičku, která zachycovala signál pípání klíče a pak si ho nahrála a pustila a auto se odemklo. Slovy Bradyho, Druhá věc. V příhráce byl náhradní klíč, o tom ale Olivia neměla páru. Tak snadno dokázal Brady využít tohoto faktu. Probírali ještě setkání s Oliviinou a Janeyinou matkou Elizabeth, která na tom byla hodně špatně, ale nakonec měla jeden ze světlých dnů a tak se s ní mohli setkat. Právě ona na závěr své návštěvy řekla cosi o duchách v domě. Jerome objevil v počítači Olivie skrytý soubor, kdy byly nahrány zvuky plačícího dítěte a taky nářek matky se slovy Proč to jen udělala, proč zapomněla zamkonout to auto. Spouštěč sebevraždy našli.

Konal se pohřeb, tam se seznámil Bill s dalšími příbuznými, tedy s tetou Charlote, strýcem Henrym, což byli sourozenci zemřelé Elizabeth a Charlotinou dcerou Holly Gibneyovou, křehkou potrhlou ženou po čtyřicítce, i když tak nevypadala. Byla velmi labilní a chování matky to ještě umocňovalo. Jenže se seznámila s Billem, který ji neskutečně uklidňoval a sice byla magor, ale ne takový, jak se tvářila její matka. Nakonec se ukázalo, že Holly je sice trochu nevyrovnaná, ale zase ne tolik, jak o ní všichni říkali. Navíc je i hodně chytrá.

Zatímco Hodges byl na pohřbu, Brady přemýšlel, jak by se policajtovi pomstil, protože jeho vzkazy na Debiině deštníku byly čím dál drzejší a dávaly mu najevo, že ho jako mercedoesového vraha nevidí. Brady šílel.

Policie byla na nohou, Pete Huntley blažený radostí. Chytili Davise jako vraha své manželky, jejíž kostru konečně objevili, a taky jako znásilňvače z odpočívadel. To byl pro všechny šok. Bill tuto informaci sdělil mercvrahovi a naznačil, že  by se Davis mohl přiznat i k vraždám před Úřadem práce, což Bradyho neskutečně vytočilo, a to tak, že chce Hodgese zprovodit ze světa

Nejdřív chtěl začít Odellem, otrávil nakoupené maso syslím jedem a uschoval ho v malé ledničce, jeho ledničce, v garáži.  Jenže když přijel domů, zjistil, že maso objevila matka a část snědla, takže se otrávila strychninem a nakonec zemřela. Brady ji prostě nechal zemřít. Zalezl si do sklepa a vzpomínal na svého mladšího bratra Frankieho. Vzpomínal na své dětství. Jak jeho mladší bratr Frankie byl sice trochu pomalejší, ale normální. Když mu ve 3 letech zaskočilo jablko v krku, matka se mu ho pokoušela vyndat, čímž ho víc přidusila a nakonec kluk prakticky bez kyslíku zretardoval. Jejich otec zemřel krátce předtím, když si sáhl na elektrické vedení. Hartsfieldovi sice dostali nějaké odstupné, ale po návratu Frankieho z nemocnice to bylo málo. Asi po půl roce mu jeho hasičské auto přijelo ke sklepu a matka mu ho tam skopla... Frankie nahlížel nad schody, Debie kývla na Bradyho, ten kopl Frankieho do zadku a ten spadl, zlomil si vaz, ale žil. Debie ho dodělala polštárem a ohlásila nehodu. Prošlo jim to.

Teď Bradyho matka umírala a Brady jí nezavolal sanitku, protože by to akorát přitáhlo pozornost. Nechal ji umřít a zastlal ji pak do postele.

Brady byl strašně šílený smutkem, hlava ho bolela jako nikdy. Pak viděl fotku z pohřbu a na ní Hodgese a Janey. Naplánoval bombu do Hodgesova auta a vše provedl důkladně.  Čekal a sledoval, jak auta odjíždějí od krematoria. Jako na potvoru ale Billovo autem jela Janey, protože Holly byla vystresovaná z toho, že  by měla  vidět mrtvolu babičky. Složila se a nechtěla jet v autě bez Hodgese, proto si vzala jeho auto Janey, a také jeho klobouk a jela. Hodges seděl v autě s Charlote, Henrym a Holly. Kus od hřbitova zmáčkl Brady Druhou věc a bomba v Billovo autě vybuchla. Janey byla roztrhaná na kusy. Konsternovaná Holly to viděla, Hodges šílený smutkem se snažil zachránit situaci.

I přes obrovský žal Hodges požádal Jeromea, aby napsal na Debiin deštník vzkaz, aby Brady pochopil, že ho nezabil, ale nevinnou ženu. Už zase to Bradymu nevyšlo. Šílel vzteky a rozhodne se udělat finální kousek, kdy bude konečně slavný. Chce se odprásknout s bombou jako sebevraždný atentátník na koncertě chlapecké skupiny ´Rounds Here v městském centru, kde bude 4 tisíce holčiček a jejich matek. Celé to naplánoval rychle a dost improvizoval, ale tlačil ho čas. Měl jen pár hodin. Odstěhoval se z domu s mrtvou, už zavánějící, matkou a koupil invalidní vozík, oholil si vlasy, dal šikovně bombu do vozíku a bydlel v motelu

Štěstím pro Hodgese a jeho komplice Jeromeho byla Holly, ze které se vyklubal počíítačový expert, lepší než Jerome. Pronikli do domu Bradyho, kde našli jeho mrtvou matku Deborah. Hodges poznal otravu čímsi jedovatým. Našli i sklep, ale nebyli dlouho schopní schopní aktivovat počítače, protože fungovaly na slovní hesla se spoštěním odpočítávacího sebevražedného sw. Holly strašně moc chtěla rozlousknout počítač Bradyho matky, protože ví, že tam něco o jejím synáčkovi bude. Z vlastní zkušenosti věděla, jak se matky chovají, což naopak Brady vůbec netušil. Ani ho nenapadlo, že ho jeho věčně opilá matka sleduje a dělá si o něm poznámky ve svém počítači. Na poslední chvíli se jí to povedlo, a tak objeví zapsaná hesla. Jeromeův hlas se na to hodil nejvíc a na poslední chvíli se jim povedlo proniknout do Bradyho počítačového systému. V jednom z nich našli odkazy na městské centrum a koncert, který se koná již tento večer, tedy za pár minut. V šichni byli v hrozném stresu, protože je tam Jeromeova matka Tanya i sestra Barb. Hodges se proklínal za to, že uvěřil poslednímu vzkazu mercvraha, že něco spáchá až o, nebo po, víkendu. Jak byl hloupý. A, co je horší, pokoušel se o něj infarkt.

Pokoušel se volat někoho z kolegů, někoho z ostrahy, kohokoliv. Jenže všichni policajti jeli na obrovskou akci zadržení velkého klanu, co pašoval zbraně. Kontraband byl tak velký jako pro třicet republik východu, takže všichni tím byli zaměstnaní. Hodges už se neměl na koho obrátit. Musel jednat sám se svou partou. Vyrazili na cestu mercesem SL500, ano tím, který spáchal tolik mrtvých, cestou volali mobily, ale ty kvůli přetíženosti sítě nefungovaly. Brady měl pro tentokrát náskok, byl už na místě, skvěle kryt s holou hlavou, velkými brýlemi, na invalidním vozíku s fotkou Frankieho na břiše a Druhou věcí pod tričkem. Seděl v sekci pro handycappované, na nejlepším místě, jakém si mohl přát. Rozhlíželí se, jestli neuvidí něco podezřelého a čekal. To on uměl

Hodges, Jerome a Holly vjeli do podzemních garáží haly, ale nemohli sehnat nikoho kompetentního. Museli jednat sami. O Hodgesovo srdce se stále pokoušel infarkt. A on se ho stále snažil oddálit, i když bolest už byla nesnesitelná. Vyšle Jeromea s pistolí a Holly s pleskačem (ponožka s ložiskovýma kuličkama) za Bradym. Najdou ho ve správný moment, zrovna když Brady objevil Jeromeho sestru Barb. Právě když ho konečně i ona zmerčila, zuřivě se na ní smál, jednou rukou na ní ukázal prostředníček, aby si ho pamatovala v momentě smrti, a druhou se chystal zmáčknout tlačítko. V tom stjeném momentě se objevila ale Hollyy, dala mu jednu značně nečekanou otázku (jak jsme dozvěděli předtím, byla 2x v blázinci. Když byla malá, asi 8 letá, začala dostávat tiky a křeče do těla, myslím, že se tomu říká Touretův syndromu. Všichni se jí smáli, na jedné škole tak moc, že se z toho nevzpamatovala. Byla přeřazena na jinou školu, kde to bylo o kousek lepší. Pak se jí to stalo znovu v práci, kdy po ní jeden šéf chtěl sex, aby tam ona mohla dál pracovat, Holly to nechtěla, nechtěla  přijít o práci a nezávislost, a tak tomu prasákovi zlikvidovala kancelář. Po hospitalizaci se musela nastěhovat k matce, kde se její psychický stav spíše zhoršoval.) . Při pohledu na šíleného Bradyho si tak Holly připomněla svého prvního trýznitele ze školy a Brady byl tak šokovaný její tváří a otázkou, že ani nestačil zmáčknout rozbušku. Hollyho zároveň praštila pleskačem do spánku, až Bradymu odletěla hlava i s obrázkem mladšího brášky. Holly si všimla svítící  kontrolka pod jeho tričkem. Pak ho praštila znovu a on ztratil vědomí. Málem udeřila znovu, ale Jerome tomu zabránil. Holly s chladnou a přece nervózní hlavou rozdala příkazy. Jerome musí Bradymu držet ruce, zatímco se ona se pokoušela zneškodnit tu rozbušku. Brady se Jeromovi vysmekl a bouchl Holly v záchvatu rozbitého mozku do ruky, čímž si sám způsobil svůj vlastní neslavný konec. Holly vypadly tou fackou z rozbušky baterky a bomba byla zlikvidována.

Čekajícího Hodgese kleplo dole v garážích. Od smrti mu pomohli chlapi, kteří skládali techniku ke kapele. Probral se až v nemocnici, a místo srdce měl budík.

Jerome a Holly byli vyznamenaní starostou za zásluhy, Hodges logicky ne. Někdo musel být potrestaný. Naštěstí na něj nebyla podána žaloba, z čehož má Hodges  má radost. Taky z toho, jak se Holly proměnila, omládla a osamostatnila se. Zdědila nějaké peníze od Janey, která jí založila svěřenecký fond, jako kdyby tušila... Hodges na to nechtěl myslet. Holly je teď o hodně líp a Jerome ji má moc rád, i celá jeho rodina. Furt je trhlá, ale už ne tolik, má dobrou psychoušku  a má možnosti, i když její matka z toho šílí. Nesnese tu samotu, to vědomí, že od ní dcera odešla a žije v bytě po Janey.

Brady pořád v komatu ve stejné nemocnici jako Hodges. Neuplynulo zase tolik času, když sestra oznámila lékaři, že se pacient probudil. Zeptal se jí, proč ho tak bolí hlava a kde je jeho matka.