Holčička, která měla ráda Toma Gordona - krok za krokem
!! OBSAHUJE SPOILER !!
Malá devítiletá Trisha je na výletě se svou rozhádanou rodinou a tak si nikdo ani nevšimne, že na chvilku zmizne. Jen na chvilku. Jenže plánovaná zkratka a překvapení se protáhne na spoustu kilometrů a dní... Její jedinou společností se tak stává obdivovaný nadhazovač Tom Gordon z týmu Red Sox. Trisha totiž poslouchá zrovna zápas ve sluchátkách walkmanu a díky Tomu Gordonovi si nepřipadá tak sama...to ještě netuší, že tak docela sama opravdu není. Někdo v lese putuje s ní...
Znáte to, rodiče se rozvedou a pak se nějak snaží. Občas. Dva sourozenci, Trisha a její starší bratr Pete to poznali na vlastní kůži. Matka se jim snaží dělat program, aby nebyli smutní. Jedním z nich je i sobotní 10km výšlap pod Apalachianské Stezce v mainských lesích. Pete, puberťák každým coulem, je jako vždy, ostře proti. Nesnáší tyhle výlety, nesnáší matku, všechno. Načuřený v autě, naštvaný na výletě. Ani matka, ani Pete, zabraní do své stále se opakující hádky o ničem, nepostřehnou, že Trisha si odskočila. Holka na začátku puberty se musí samozřejmě schovat někde za strom, ještě kousek v lese, aby jí nebylo vidět a pak už není vidět Stezka. Trisha chce svou rozhádanou rodinu vesele překvapit, a vymyslí tak zkratku, kterou jim nadběhne. Myslíte, že mají devítileté holčičky v hlubokých lesích nějaký orientační smysl? Zkratka se tak stane její nejdelší cestou, jakou kdy musela dosud ujít. Zachází stále hlouběji do lesa, v batůžku na zádech má jen chleba s tuňákem, balíček sušenek, brambůrků, pár stonků celeru a lahev limonády. A milovaného walkmana. Trisha šlape krok za krokem, brodí se hlubokým lesem, kde jsou bažiny, staré stromy, kořeny, divná zvěř, divné kytky a strašné ticho. I když... Trisha si tak naladí v přehrávači rádio s přenosem baseballového zápasu bostonských Red Sox proti Yankees, kde hraje její hráč číslo jedna Tom Gordon, s klubovým číslem 36. Holčička tak fandí Gordonovi, přemýšlí o všech možných blbostech, které jen 9ti letou holku mohou napadnout, vzpomíná na to, co ji máma a táta naučili o kytkách a stromech, naučí se jít rostliny, listy, syrové ryby, zakusí bodnutí lesních vos, obličejovou masku z bahna, komářích štípanců jak po útoku komanda, přičichne si k rozkládající se mrtvole lesní zvěře... .To je fakt hnus. Devítiletá holka po devíti dnech z posledních sil dojde na lesní cestu, kde potká svého souputníka. Medvěda. Jaký to je asi pohled pro lovce, který vidí na cestě maličkou dívku, jak má pusu otevřenou dokořán v šíleném křiku křehké holky a naproti ní obrovského medvěda ve stejné pozici?